Létající Čestmír IX – Paní Bartáková potřebuje víc než jednoho I.část
Varuji vás, povídka se dějově oddaluje od „pohádky“ nazvané Létající Čestmír! Většina věcí, které se v ní odehrávají, jednoznačně se seriálem pro děti nemá nic společného! (Vím, že to většina z vás ví, ale upozornění být musí)
Dodatek k předchozí kapitole: Asi se divíte, proč měl Čestmír zadán domácí úkol na sobotu a k tomu šel do školy právě ten den. Mluvíme o sobotní škole pro děti těch lidí, kteří pracovali v ústavu (něco jako škola pro mladé vědátory)
Když David Barták odešel do školy a jeho otec, stejně jako otec Čestmíra a Zuzany, do ústavu, paní Bartáková zůstala doma sama. Nepracovala. Koneckonců manžel byl důležitý vědec, takže ani nemusela pracovat. Asi si teď někdo z vás říká, proč pracovala Čestmírova máma… Pan Trnka totiž nebyl ani význačný vědec, ani důležitý administrátor, nýbrž pouhopouhý udržbář.
Davidově mámě nikdy nestačil jen chlapcův ohon. Ten jí sice dával zabrat, nicméně ona byla opravdu mrduchtivá žena. A protože manžel uvadal, hledala si náhradu. Vrátila se myšlenkami do dne, kdy tuto náhradu právě získala.
Šla právě za svým manželem do pracovny X3O1, oddělení A – změna smyslů. Na chodbě se srazila s panem Trnkou. Ten byl předtím u sebe v přístěnku a sledoval pornokazetu z německa. Jenže nebyl čas si ho vyhonit, byl zavolán právě panem Bartákem.
Při srážce pání Bartáková zavadila rukou o plášť v místě rozkroku. Stojící pták byl pěkně cítit.
„Až od manžela odejdete, počkáte na mě tady za rohem,“ špitla mu do ucha s dodáním, že mu trošku pomůže.
ViDa, To JsEm O mArUšCe BaRtÁkOvÉ nEvĚdĚl. TaKoVoU kRáSnOu ŽeNsKoU mÍt DoMa… To ByCh Si NeChAl LíBiT…
Za chvíli za panem Trnkou Marie doběhla a zatáhla ho do jeho přístěnku. Zkušeným pohybem mu strhla plášť a začala rozepínat tenké kalhoty.
„S manželem si toho mnoho neužiju, tak bych byla ráda, kdybyste mi pak službičku oplatil, Vašku,“ řekla a zářivě se na něj usmála.
„Ale jistě… sám si toho mnoho neužiji, tak budu jenom rád.“
Maruška během chvilky strhla i trenky a celkem konsternovaně se podívala na osmadvaceti centimetrového ptáka.
„Tak to je teda kolík…“ pak už raději zmlkla – ještě by si to mohla rozmyslet – a rychle ho vsála do úst. Faktem bylo, že ač měla v ústech pouze něco málo přes žalud, už si připadala skoro plná. Takhle kouřit prostě nemohla.
Rychle ho „vyplivla“ a začal ho lízat a cucat krajíček. Zároveň mu ho zlehka honila a zpracovávala varlata.
„Páni, sousedko… vy to teda umíte.“
„Myslím, Vašku, že si už nemusíme vykat! Vypadá to nemístně, když tady spolu něco máme. Co říkáte?“ pan Trnka jen přikývl a zavzdychal.
„Takže, Maruško. Na znamení našeho přátelství a sexuálního vztahu… si teď dej takový hutný bílý koktejl!“ vyhrkl a začal stříkat.
Marie Bartáková byla profesionálka v kouření. Nechávala si to cákat na patro a pak polykala. Dalo by se dokonce říct, že jí sperma chutnalo.
O chvíli později paní Bartáková zjistila, že jejímu sousedovi stojí snad ještě víc než předtím, takže si nemuseli dávat žádný oddychový čas.
„Mohl bys zezadu? Víš, chci, aby to bylo hodně rychlé!“
Ústavní údržbář se na ni pousmál a pokýval hlavou. Davidova máma se pak zapřela o židli. Bylo to však trochu nepohodlné, takže se vrtěla. To Vašek Trnka nečekal a rychle se pokusil nabodnout do pičky. Jenže Mařenka zrovna pohla tělem dolů a penis zajel do prdelky až ke svěrači.
„AUááách!“ zvolala žena bolestně, ale zároveň i slastně. „Sousede, ty se snad neumíš trefit!“ zasmála se, aby zlehčila situaci.
O chvíli později se Venca pokusil vyjet ven, ale Mařka ho zastavila se slovy, že když už tam je, tak přece nepůjde pryč.
„Jen tam buď a nevylejzej ven!“ zanotovala známou písničku puberťáků.
Čestmírův táta tedy začal zlehka přirážet a dostával se čím dál hlouběji. Za chvíli už byl za svěračem a šel hluboko do tlustého střeva. Marie sice cítila rozkoš – a dalo by se říci, že z ní šílela – ale nemyslela si, že by ji to mohlo ukojit, když se nikdo ani nedotkl její kundy. To všem Trnka starší hned napravil tím, že jednou rukou začal, při mrdání do zadku – mačkat klitoris a druhou masírovat krásná vemínka.
„Božéééé!“ zvolala paní Bartáková a poprvé se udělala. To už se ale zezadu ozvala zvláštní rozkoš, když do ní Trnka začal stříkat a z kundičky vystříkly druhé šťávičky. Olbřímí orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat. „Ještééé… přidéj tam ještééé něcó!“ volala hlasitě.
Vašek si ho vytáhl z řiti, opláchl ho. Pak si vzal Marušku do náruče a seshora si ji nasadil. Žena ho obejmula nohama a začala se na čůrákovi všelijak kroutit. To jí způsobovalo ještě větší rozkoš než mrdání do zadnice. To ovšem netušila, co si na ni její milenec připravil.
Ten totiž vzal koště, naslinil si dva prsty, přejel jimi po análku, pak – když je měl od slin a od spermatu – natřel násadu od koštěte a pomalu, zlehka, ji zaváděl do rozevřené prdele.
„Jééééžííííš!“ skučela Bartáková. Ani nebylo poznat, jestli to bylo šílenou rozkoší nebo strašlivou bolestí.
Jenže ten řev měl následky…
