O sněhurce

← Zpět na přehled povídek

Za devatero paneláky .Za devatero silnicemi .Za devatero příkopy .Atd. Žila čarokrásná dívka,
co dívka ,pana to byla. Nazývali ji Sněhurka ,podle světlých vlasů a ochlupení na mušličce.Ta žila u jednoho mrzoutského starce s hrbem.Protože Sněhurka byla jak víme pana,tak ji ta panenská mušlička svědila a ona by šukala až by brečela. Avšak u starce ji pšenka v tomto směru nekvetla. Stařec měl sice mužství řádně velké, ale jakmile se mu postavilo tak veškerá krev se mu nahrnula z hlavy do hlavičky a on omdlel. Tak stále dokola.mezi námi proto byl tak mrzoutský a proto měl ten hrb,nevyužité semeno se muselo někde ukládat.
Jednoho dne si Sněhurka řekla „a dost bolo panenství, vyrazím za šukandou do světa“. Jak řekla tak udělala. Sbalila si raneček a do ranečku si zabalila: kousek žvance,čisté er. prádlo,
mýdlo ,ručníkjak vidíme tak byla čistotná ,pár kousků oblečení ,antikoncepční pilulky a prezervativy jak vidíme tak byla i poučená ,flašku rumu .Vyrazila do světa.
Nasedla ne jak by někdo mohl předpokládat na koně ,ale do drátoplazu který ji zavezl do
centra všeho dění na Hlavní nádraží .Protože Sněhurka byla dívka ne jen krásná, vzdělaná, chytrá ,ale i hodná tak pomohla jedné staré ženštině při nástupu do drátoplazu .Protože ji to pannenství čišelo z očí ,tak ta babka ji říká „Holka ty bys šukala až by hřmělo,poradím ti kam
za nejlepší šukandou v tomto kraji“. Jak řekla tak udělala.
Sněhurka vyrazila podle pokynů stařeny za štěstím .Stařena byla stará chlípnice, která ji poslala do penzionu U jedenácti trpaslíku.Cesta byla dlouhá ,nerovná a kočičíma hlavama dlážděná.Sněhurka dorazila celá utrmácená a urousaná k penzionu. Penzion bylo bílé stavení
uprostřed lesů s červenou lucernou nad vchodem. Sněhurka klepe na dveře a nic,ale dívka je chytrá dokazuje že mají doma taky dveře a ne pytel tak zkusí kliku a ejhle dveře se otvírají.
Vstoupila do místnosti a tam seděl fešný chlápek a ten ji povídá „Slecna sla sem ich byn u mne mařeny“ Sněhurka mu povídá „dědku skopčácká dej pokoj ,já nejsem za zelena utržená mařeny už neplatěj ,naval eura nebo doláče“.Dědek na to „ koláče nemám“.Sněhurka mávla rukou a po schodech šla do podkroví ,kde bylo sedmero dveří. Zkusila první dveře a nic . Šla dále a tam na dveřích jmenovka Jiří Šukálek. Sněhurce se rozsvítila očka ,zaklepala a vstoupila.
Tam seděl ON ,Jiří a ukázalo se že sním tam je i jedenáct trpaslíku .Trpaslíci měli svá jména.
Levý paleček,pravý paleček,levý ukazováček,pravý ukazováček ovšem chyběl matka Jiřího
mu ho usekla aby se sním neďoubal v nose,levý prostředníček, pravý prostředníček, levý prsteníček,pravý prsteníček ,levý malíček a pravý malíček,mlsný jazýček a úd zvaný dlouhý
habán míry 21 x 6 .Jiří povídá Sněhurce „Ahoj děvče, koukám že se ti zachtělo šukačky,rád ti pomohu“ Sněhurka na to „Ráda bych , ale jsem pana a bojím se ze tvůj úd je nějak velký a natrhne mě moji panenskou piňďuli“.Jiří „Nic se neboj děvče ,piňďule je elastická ta se podá,
a když tak vezmem na pomoc některého z mých kamarádů trpaslíků“.Sněhurka se zamyslela
a povídá „dobře milý Jiří vykoupu se a jdem na to“.V duchu si pomyslela ,konečně bude konec se svrběním piňďule.
Sněhurka vešla do koupelny,zamkla se a začala se svlékat podrobnosti vynecháme .Nahá vlezla do vany a začala se mýt a mydlit ,začala hlavou a oklikou přes nohy skončila na piňďuli.Po koupeli se zlehka oblékla jen tak trošku ,aby nenastydla od nohou a šla za panem
Šukálkem. Když vešla do pokoje tak milý Jiří zalapal po dechu, protože mu vyschlo z toho pohledu v krku a šli na něj mrákoty.Sněhurka ,pana s pevnýma čtyřkami útlým pasem blonďatou piňďulí a nádherným zadečkem.Tak se mu nedivme .Jiří zkušený milovník se v okamžiku vzpamatoval a beze slova vzal Sněhurku pravačkou pod zadečkem levačkou přitáhl k sobě a dlouhým polibkem uzamkl její smyslná ústa. Potom ji položil na lůžko a začal ji líbat ,nejdříve na čele ,na nose ,ústech a krku.Tedˇ se znovu nadechl převrátil na záda a začal se svlékat on vykoupal se dříve než přišla,babka ho varovala . Nyní vyschlo v krku Sněhurce ,když viděla jeho dlouhého habána v ztopořeném stavu jujky jak se tohle domě
vejde .
Jiří se převalil opět na břicho a pokračoval v líbání Sněhurky a jejího těla. Zvláště na ňadrech si dal záležet.Ani bříško neošidil,ale když přišel ke krásné a voňavé mušličce tak vzal na pomoc mlsný jazýček a pravý malíček. Začal koncert pro dva nástroje.Sněhurce z toho lezly oči z důlku a čelo orosilo potem.Začala prudce vzdychat a kroutit se jak had.Jiří po chvilce zapojil do akce oba prsteníčky .Sněhurka myslela že se z toho zblázní kdyby chudák tušila že je to jenom začátek ,asi by utekla a začala pouštět voňavou šťávičku . Na to Jiří čekal .na pomoc prsteníčku poslal pravý ukazováček s palečkem, sám se věnoval společně s mlsným jazýčkem a levými trpaslíky krásným ňadrům.Levé ,pravé a pak obě .Chvílemi zabrousil na ústa ,krček a ouška. Sněhurka chvílema ztrácela vědomí.Jiří se překulil na nebohou dívku ,tlakem kolena ji roztáhl nohy a nalehl mezi ně .Sněhurka se celá rozklepala teď to příjde .
A přišlo. Jiří správně zpracoval mušličku, ta byla připravená a krásně vlhká. Mládenec se připravil a pomalu začal zasouvat habána .Šlo to trochu ztuha inu poprvé .Náhle Jiří prudce přirazil až na dno.Sněhurka vyvalila bulvy a hekla,hned na to začala jízda jakou tenhle penzion nezažil. Poloha střídala polohu ,akce akci, na své si přišli všichni trpaslíci. K ránu
Jiří opravdu nemohl 7 dlouhých čísel je 7 čísel ,padl vedle Sněžitak ji v tom fofru zkrátil jméno a začal chrupat. Sněža toho taky měla plné brejle ,tak se jen slastně protáhla jako kočka a usnula vedle svého miláčka.
A to je skoro konec této pohádky. Jak to dopadlo ? Sněže se šukačka s Jiřím zalíbila na tolik
že se stala jeho ženou s několika milenci a milenkami a jestli nezemřeli tak tam šukají do dnes .
DOBROÚ NOC

P.S. Příště bude pohádka o Pernikové chalupě .

Kategorie: Pohádky
Autor: Monika
Datum přidání: 14. 7. 2007
Povídka přečtena: 16880x
Hodnocení povídky: 1.8

← Zpět na přehled povídek