Ostrov Dr. Moreau V.
Kapitola 6
Ve světlých chvilkách v průběhu odpoledne, když jsem zrovna byla těsně po orgasmu a další zatím nepřišel, mi stále vrtala hlavou Rodriguezova poznámka, kterou pronesl ráno a která znamenala něco v tom smyslu, že si ještě užiju sexu, až mi to bude líto, po tom co opustím Ostrov. Měla jsem z toho trochu obavy co mě čeká až odtud odejdu. Bála jsem se, že mě Rodriguez nepustí na svobodu, a tak jsem se rozhodla utéct.
Když se Rodriguez vrátil z práce, vypnul stroj a přímo jak jsem byla přivázaná mi tam strčil to svoje nádobíčko. Zřejmě byl z celodeního hlídání nadrženejch ženskejch pěkně rozrajcovanej, protože se do mě během chviličky vystříkal, aniž bych dosáhla orgasmu. Pak mě odvedl do mé cely a šel spát.
Chvíli jsem bez hnutí ležela a když byl všude klid, opatrně jsem vypáčila bednění na oknech a protáhla se na svobodu. Pak jsem se odplížila na nedaleké molo, k Rodriguezově lodi a chystala se odplout. Asi jsem však nebyla dost potichu, protože než jsem stačila loď nastartovat, najednou stál Rodriguez za mnou a ptal se mě co to dělám. Na to se nedalo nijak rozumně odpovědět a ani on nečekal na odpověď. Popadl mě za ruku a táhnul mě do lesa. Tam přehodil lano přes větev stromu a jeho konec mi pevně utáhl kolem kotníku. Pak zatáhl za druhý konec lana, až jsem nejdříve upadla a pak mě za nohu vytáhl do vzduchu. Podobně přehodil lano přes větev vedlejšího stromu a přivázal mi druhou nohu. Alespoň to tak nebolelo a přestala jsem se bezmocně kymácet. Prostě jsem tam visela, tak jak jsem byla nahá mezi dvěmi stromy hlavou dolů a nohy roztažené. Pak vzal další lano a začal mě jeho koncem bičovat. Přes záda, přes zadek, a občas jemněji, přímo ze shora přes mojí vlhnoucí buchtičku. Za chvíli toho nechal a odešel. Po několika dalších minutách se pak vrátil s asi dvoumetrovým hadem a položil ho přes můj rozkrok. Had se mi okamžitě začal obtáčet kolem stehna. Nejprve mne polilo smrtelné horko, ale pak jsem se uklidnila a vnímala dotek hadího těla jako docela příjemný. Obzvláště, když dokončil obtáčení, jemně mi svíral stehno a ocasem pomalu kýval přes můj poštěváček sem a tam. Rodriguez nás chvíli pozoroval a pak najednou chytil hada za ocas a pomalu ho vsunul do mé roztoužené štěrbinky. Jemný pohyb hadova ocasu mě v okamžiku dovedl k šílenému orgasmu.
Po několika krásně vzrušujících minutách Rodriguez hada sundal a pustil ho do trávy. Mě pak vytetoval přes mou vyholenou kundičku své jméno, prý abych nezapoměla, kdo je mým pánem. Nakonec mě sundal a odvedl do další místnosti ve sklepě. Tam mě ve tmě hodil na lehátko na zemi a odešel.
Ani nevím, jak dlouho jsem spala, když mě náhle vzbudilo šimrání na břiše. S trhnutím jsem se probudila a zjistila jsem, že se skoro nemůžu hýbat. V zápětí jsem v raním šeru zpozorovala, že jsem celá omotaná pavučinou a šimrání na břiše, které mě vzbudilo, způsobuje velký, ale nijak hrůzostrašný pavouk, který právě dokončoval další smyčku kolem mého pasu. Po dalších 30 minutách nesnesitelného šimrání pavučin po celém těle pavouk konečně odlezl. V zápětí se v koutě místnosti rozběhl jakýsi stroj, ze kterého se vysunul manipulátor s květináčem. Květináč se zastavil nad mým rozkrokem a vzápětí se naklonil tak, že šťáva z květu odkápla přímo na můj poštěváček. V okamžiku se od mého rozkroku do celého těla rozlilo šíleně pálivé vzrušení, až jsem ztrácela vědomí a zoufale jsem toužila do sebe něco strčit. Naštěstí jsem nemusela dlouho čekat. Manipulátor uchopil další květinu a její kořen zastrčil hluboko do mé dychtící pochvy. Pak rostlinu zalil a posvítil na ní takovým zvláštním světlem. Rostlina reagovala tím, že velmi prudce začala uvnitř mé vagíny pouštět kořínky a vysávat jimi vše co tam našla. Byl to jeden neuvěřitelný, nekonečný orgasmus, než květina skončila svou práci a stroj jí ze mě vytáhl. Když jsem se probrala, všimla jsem si, že ve dveřích stojí Rodriguez. Zpozoroval. že jsem se probrala a hned řekl „No, vidím, že si Tě předchůdce dnešních rostlin a skleněné rakve docela získal. Je mi líto, že Tě musím vyrušit v tvé zábavě, ale je čas jít“. Na to rozstřihnul pavučinový kokon, který mě poutal a podal mi oblečení. Rychle jsem se oblékla a za chvíli jsme již na lodi opouštěli Ostrov.
Rodriguez se stále bál, abych neutekla, takže jsem několikadení plavbu strávila v podpalubí přivázaná k patě stěžně. Kupodivu jsem zůstala celou dobu oblečená a Rodriguez se mě ani nedotkl. A já jsem tolik toužila cítit něco mezi nohama. Co mě jen čeká a proč mě Rodriguez nechává sexuálně hladovět ?!?!.
Kapitola 7
Konečně jsme se blížili k přístavu. Chystala jsem se, že uteču, ale mou poslední naději zhatilo, když mi Rodriguez dal roubík a ruce mi zamknul do okovů přidělaných ke kládě, kterou mi položil za krk. Po přistání jsme v noční tmě přešli jen pár metrů po molu, aniž by nás mohl někdo zpozorovat a zapadli jsme do starého kameného domu na nábřeží.
Ve sklepení domu mi pak Rodriguez sundal pouta a přikázal mi, abych se svlékla. Když jsem odporovala a snažila se ho uprosit, aby mě nechal jít, přišli dva muži, chytili mi ruce a Rodriguez na mě oblkečení roztrhal. Poslední zbytky mého prádla pak rozřezal nožem. V zápětí jsem dostala okovy na obě ruce i nohy a všechny čtyři okovy Rodriguez spojil řetězem. Pak mě odtáhl do vedlejší místnosti a řetěz zamkl k oku ve zdi. S hrůzou jsem zjistila, že v této rozlehlé podzemní místnosti je spolu se mnou připoutáno snad padesát dalších žen. Všechny byly mladé, krásné, nahé a vystrašené.
Ráno pak přišli nějaké ženy, které nás postupně začali mýt a česat. Upravené dívky pak odváděli v menších skupinkách někam pryč. Některé se po čase vrátili, jiné už jsem nikdy neviděla. Když přišla řada na mě už jsem byla smířená se svým osudem. Přesto mě šokovalo, když mě v okovech postavili nahou na pódium osvětlené ostrým světlem ještě se čtyřmi dalšími dívkami. V hledišti byla spousta mužů i žen a začala dražba. Dražili nás jako otrokyně na antickém tržišti. Na mne se však pousmálo štěstí a projevil o mě zájem sympatický a hezký mladík, už jsem si představovala, jak mě ten princ odvede na svůj zámek a zahrne něhou a blahobytem. Ty jeho oči na mě hleděly tak zamilovaně. Byla jsem plna radostného očekávání, když mě získal za nemalý obnos.
Po dražbě mě oblékly do krásných šatů a „princovy“ sluhové mě naložili do velké černé limuzíny s tmavými okny a odvezly do krásného paláce za městem.
Svého prince jsem však již neměla nikdy spatřit. Také jeho zámek již delší dobu nesloužil k bydlení. Byl to nejvykřičenější dům široko daleko, dům ve kterém mužům plnili i jejich nejšílenější přání. Mě, díky mé ostrovní minulosti dávala bordelmamá právě těm nejúchylnějším zákazníkům.
Tak uplynuly asi dva roky, za které jsem poznala ty nejrostodivnější sexuální úchylky a fantazie.
Minulý pátek pak začal jako každý jiný den, ale krátce před půlnocí se rozječela siréna a na zámeckých chodbách nastal neuvěřitelný chaos. Během krátké chvíle se podařilo policistům zajistit vetšinu personálu a mezi nimi i mě. A to je celý můj příběh jak jsem se sem dostala, pane komisaři.
„To je úžasné. Přijměte prosím mou omluvu za mé předchozí nevhodné chování. Samozřejmě Vás ihned propustím. Bylo by mi velkou ctí, kdybyste se mnou zašla na večeři. Při tom mi můžete vysvětlit ještě jednu věc, která mi vrtá hlavou. Jak je možné, že přes to všechno utrpení vypadáte tak dobře a snad i spokojeně.“
„Víte, komisaři, já jsem již od střední školy zvyklá na ustrkování od spolužáků a sexuální ponižování se za ta léta stalo nedílnou součástí mého každodeního života a bez něj vlastně už asi nemohu být. Jestli chcete, budu vám tedy u večeře vyprávět, jak to všechno začalo tam v Evropě, mezi školními lavicemi.“
A vy milí čtenáři si příběh ze školních lavic budete moct brzy přečíst v nové sérii „Ostrov II … aneb co bylo předtím“.
