Svět se změnil
Svět se změnil. Nebylo to poprvé, co se svět změnil, ani to nebylo naráz, ze dne na den. Podle lidské paměti se změnil poprvé tehdy, když se ze světa, kde lidé žili na zemi, která byla plochá a plula na hřbetech dvou obrovských želv oceánem, a která byla středem světa a lidem vládli božské zákony, které vytvářeli bozi jednotlivých národů, změnil na svět, kde lidé žili na kulaté zemi, která obíhala kolem slunce a vládly tam zákony vědecké. Už tehdy to byla pro lidi nepochopitelná a velmi nenápadná změna, pro kterou někteří museli umřít a dokonce někteří věřili na zákony starého světa až do konce světa vědeckého.
I já jsem se narodil ještě za vlády vědeckých zákonů a učil jsem se o zákonu zachování energie a hmoty a podobných tehdy neměnných racionálních pouček. Ale po další změně světa všechny tyto staré zákony přestaly platit a lidé dnes mají zase plné ruce práce, aby zjistili, jaké vlastně platí nové zákony. Nejvíce lidí si myslí, že se promíchaly zákony reality s imaginárností a proto se občas dějí nevysvětlitelné věci, které někdy mají původ v naší minulosti, budoucnosti a někdy prostě jen v naší fantazii.
I to co se mi teď přihodilo se dá nějak najít v mé minulosti. Prostě si jdu ulicí plnou lidí a v tom se cítím trochu jinak. Když se na sebe podívám, vidím, že jsem úplně nahý, až na dámské světle modré tenké punčocháče, přes které je trochu vidět mé přirození. Ihned jsem si vzpomněl na období mé puberty, kdy jsem začínal experimentovat se svou sexualitou a takové punčocháče jsem si koupil a hrál jsem si na to, že jsem žena, což mě velmi vzrušovalo. Tehdy jsem si v nich prostřihl otvor, aby mohl můj ztopořený penis volně ven a já mohl před zrcadlem masturbovat. Na stehně jsem měl nakreslené propiskou malý srdíčko a ještě jsem si je navoněl dámskou voňavkou, aby ten vzrušující pocit byl daleko intenzivnější. Naštěstí teď tam ten otvor nebyl a já se mohl tvářit, že mám vše pod kontrolou. Nikdo si mě sice ani nevšiml, ale vlastně jsem se pořádně zastyděl. Všichni si jaksi zvykli na to, že se občas přihodí něco zvláštního, co se nedá nijak vysvětlit a většinou za to člověk ani nemůže. Prostě se to může stát komukoliv kdykoliv. Jen jedna pěkná dívka si ze zájmem začala prohlížet mé světle modré punčocháče a vesele se na mě začala culit. A přestože jsem věděl, že to, jak vypadám, nikomu, ani jí, nevadí, musel jsem jít někam mimo zvědavé oči lidí. Rychle jsem zabočil do nejbližšího obchodu, aniž by mě zajímalo, co tam prodávají. Obchod byl úplně prázdný, až na prodavačku, která se na mě se zájmem podívala, oči se ji celé rozzářily a s úsměvem se mě zeptala, jestli si něco budu přát. Rychle jsem se kolem sebe rozhlédl, abych zjistil, do jakého obchodu jsem to vlastně vlezl a celý jsem zkoprněl. Do obchodu s dámským prádlem. Musel jsem vypadat, že takto se oblékám běžně a jdu si vybrat nějaký další doplněk. Nevěděl jsem co mám říct.
„Mohu se tu trochu porozhlédnout?“, řekl jsem rychle svou obvyklou odpověď v obchodech, ve kterých jsem vlastně nechtěl nic koupit a rychle jsem se otočil k ní zády, abych se trochu uklidnil.
„Jen se klidně rozhlédněte, doufám, že se Vám tu bude něco pro Vás nebo pro Vaši paní líbit“, uslyšel jsem za sebou. Všiml jsem si, že z obchodu vedou dveře do další místnosti, kde bych se mohl uklidnit a rozmyslet si, co budu dělat. Stále mohu doufat, že ty punčocháče zmizí a objeví se mé staré oblečení. Otočil jsem hlavu a řekl jsem: “Mohu se podívat vedle?“ „Jistě, vedle máme modely pro náročné“, odpověděla a já nevěděl, co tím myslí. Už tady v té místnosti, napěchované od svrchu dolů různými krabičkami a sáčky a oběšené krásnými kousky prádla, bych skutečně dokázal utratit hodně peněz za prádélko pro mou ženu. Zamířil jsem tedy do druhé místnosti, která byla daleko menší než ta první, měla další dveře někam dozadu a vlastně byla úplně prázdná. Prázdná až na jednu figurínu. Ale jakou figurínu. Najednou jsem na všechno zapomněl a jen na ni zíral. Něco takového jsem ještě neviděl. Ta figurína představovala ženu s obrovskými prsy, velmi úzkým pasem a širokým, kulaťoučkým zadkem. Celá byla navlečená do nějakého kočičího oblečku z průhledného materiálu jako bývají dámské punčocháče a do dámského korzetu, který nosívaly ženy na začátku minulého století a který měl tuto figurínu tvarovat do těch úžasných tvarů. V tom jsem pocítil pulsující touhu dole v mém přirození. Můj nabíhající penis bolestivě tlačil do těch světle modrých punčocháčů a já najednou pocítil úlevu, jako by se mu podařilo dostat do volného prostoru. Pohlédl jsem dolů a uviděl, že ta díra a srdíčko, na které jsem před chvilkou myslel, jsou tam, a můj penis trčí do prostoru a ukazuje jako prst na tu figurínu.
„Koukám, že se Vám náš model líbí“, řekl prodavačka za mými zády.
Strašně jsem se lekl. A najednou jsem se začal cítit jinak. Měl jsem na sobě své staré oblečení a můj penis marně tlačil na mé pevné spodní prádlo. „Ano, velice zajímavý model“, odpověděl jsem už celkem sebejistě, teď, když jsem už nebyl jediný nahý mezi oblečenými. „Nechcete ho pořídit své paní?“ zeptala se mě.
„No, víte, má žena nemá z daleka takové míry, co tu máte vystaveny, a asi by ji to bylo velké,“ odpověděl jsem a vybavil jsem si míry své ženy Jeane, která byla krásně štíhlá sportovního typu, a která by se do takového prádla vydala dvakrát, možná třikrát.
„Ale to nevadí, máme tu různé velikosti, stačí si vybrat jen tu, která by se Vám na Vaší ženě líbila.“
Začal jsem uvažovat, kdy naposled jsem dal Jeane nějaký podobný dárek a tak jsem řekl: „Dobrá, můžete mi ukázat velikosti, které tu máte?“
Kupodivu se neobrátila a nevedla mě do vstupní místnosti, ale otevřela ty další dveře a já tam uviděl celý zástup figurín. Všechny měly na sobě podobné modely, jako ta v předchozí místnosti, ale většinou se lišily jen barvou a materiálem, ze kterého byl vyroben ten korzet. Co se týče rozměrů, byly většinou stejně velké jako ta první figurína a některé byly dokonce tak dvakrát, třikrát objemnější, jen zachovávaly ten super poměr mezi prsy, pasem a zadkem. Nechápavě jsem pohlédl na prodavačku.
„Ale vždyť jsem říkal, že by to bylo mé ženě velké.“
„Já vím, ale tohle je prádlo posledního typu, kde se zákazník přizpůsobuje prádlu a ne prádlo zákazníkovy,“ řekla s tajemným úsměvem.
„Nechápu, chcete tím říct, že by Jeane po oblečení tohoto prádla do něho dorostla?“
„Ano, přesně tak“
„Sice svět je teď proměnný, ale ještě jsem neslyšel, že by docházelo i k změnám na živých organismech“
„No, jestli chcete, a protože jste tu za dnešek jediný zákazník, mohu Vám to klidně předvést.“
Pohlédl jsem na ni ze zájmem. Vlastně teprve teď jsem si všiml, že má dost podobnou postavu jako Jeane a že je i dost pěkná.
„A Vám to nebude vadit, ukazovat se v tomhle před cizím mužem?“
„A Vám nevadilo, chodit po městě jen v dámských punčocháčích a stát tu se vztyčeným praporem?“ dodala ironicky.
Na to jsem nevěděl co říct. Zvědavost mě přemohla a tak jsem řekl:
„Jestli Vás mohu tedy poprosit, mohla byste si zkusit nějaký model?“
„Jistě, chcete si vybrat, co chcete vidět?“
„Ne, volbu nechám na Vás“, odpověděl jsem a se zájmem jsem se díval, jak si vybírá a pak jde do skříňky a vytahuje celkem malou krabičku.
„Chvilku prosím Vás počkejte v první místnosti, kdyby přišel nějaký zákazník, že tam hned budu, procedura bude nějakou dobu trvat“ a otevřela dveře, kterých jsem si v záplavě tolika tvarů ženských super těl ani nevšiml.
Asi za deset minut, kdy jsem seděl u pokladny a prohlížel různé katalogy se objevila ve dveřích.
Byla úžasná, vybrala si dokonce skoro největší model a přesto vypadala božsky. Prsa měla tak obrovský, že vypadaly jako dva fotbalové míče, obrovská široká stehna přecházela plynule v obrovský zadek, který byl oddělen od prsou s porovnáním s jejich rozměry útlým pasem, oblečená celá v bílém kočičím oděvu a růžovým korzetem, který to vše perfektně tvaroval a doplňoval.
„Tak už mi věříte?“, usmála se na mě, a zavlnila se v bocích.
S úžasem jsem tu vlnu pozoroval, jak se šíří po jejím těle, vibruje jejími stehny a rozkmitala prsa v sérii obrovských vln. Opět jsem se cítil vzrušený. Rychle budu muset něco koupit, a odejít, abych nezačal tu prodavačku obtěžovat.
„AAAno“, vykoktal jsem ze sebe.
Vyděl jsem jí na očích, že je výsledkem své práce velice spokojená. Dokázala mě úplně zblbnout a vzrušit, teď koupím klidně i ten nejdražší model, jen abych už jej viděl na své Jeane.
„Je to dokonalá proměna, že?“, vykročila ze dveří, a pomalou chůzí, při které se na ni vlnilo snad úplně všechno, mířila směrem ke mně. Pak se zhoupla v kolenou a otočila se kolem dokola. Při tomto pohybu se na ní všechno tak rozvlnilo, až jsem musel rychle stlačit zpět svého pulsujícího ptáka, který se vysmekl z trenek a nadzvedával nohavici kalhot jako tyčka stanu. Ale jen už ten dotyk a pohled na ni stačil, aby dosáhl svého vrcholu a já jsem se vzepjal v orgastických záchvěvech. Úplně jsem si promáčel kalhoty a prodavačka se na mě dívala se stejným úsměvem, jako když jsem před ní stál poprvé v dámských punčocháčích, a povídá: „Tak nevím, nevím, jestli z toho bude mít Vaše žena radost, když budete tak rychle reagovat, a ani se nebude moci k Vám přiblížit. Ale Vám to radost, jak vidím, dělat bude, tak i tak.“ Potom šáhla do své kabelky a podává mi papírový kapesník. „Očistěte se prosím, ať Vám nezůstanou skvrny.“ S povděkem jsem od ní kapesník přijal, ona se otočila a já pro jistotu taky, abych na ni neviděl a mohl si v klidu očistit své přirození.
„Tak jaký model jste si vybral?“ zeptala se mě, když jsem byl hotov.
„Mohu je vidět ještě jednou, ten Váš je velice pěkný, ale myslím, že se mi tam jich líbilo víc.“
„Chápu, i já si nikdy nemůžu vybrat, a tak zkouším po každé jiný. Zajímavé je, že si vybírám čím dál tím větší velikosti, poprvé jsem měla tu nejmenší a proceduru jsem ukončila co nejrychleji.“
„To se dá i nějak jinak ovlivnit výsledná velikost?“
„Jistě, vlastně základ je u všech stejný, velikost se omezí tak, aby se žena vydala do korzetu. Pokud by nechtěla korzet, mohla by si vytvořit velikost jakou by chtěla neomezeně, samozřejmě v lidských možnostech.“
„A jak moc je výsledný tvar pevný, myslím tím, jak moc musí být prsa podepřena korzetem?“
„Ale vůbec nemusí být podepřeny, ten jen doplňuje výsledný efekt“, a při těchto slovech se ke mně otočila zády a ukázala mi, abych ji pomohl korzet sundat.
`Ta žena se vůbec nestydí, vlastně nemá za co, jednak to není její tělo, jednak je úžasné.` Pomyslel jsem si při rozepínání korzetu.
Pak si nechala korzet pomalu sklouznout dolu a vlnivým pohybem se opět otočila kolem dokola. Opravdu, její prsa o moc níž nepoklesly. Zdály se dokonce nyní ještě větší, když byly jen pokryty průhlednou bílou elastickou látkou, kterou teď nic neskrývalo a umožňovala mému pohledu na její vzduté bradavky a obrovské prsní dvorce, veliké jako dva talíře. Opět jsem pocítil obrovskou žádostivost tam dole v trenkách a než jsem se nadál, explodoval jsem podruhé.
„Už zase? Ale na to tu nejsme zařízeni.“ Podává mi s úsměvem další kapesník.
„Promiňte.“ opět se červenám a beru si kapesník, abych se mohl otřít.
„Mně se omlouvat nemusíte, mně se nic nestalo.“ Směje se a provokativně si oběma rukama nadhodila své obrovské kozy, až se to na ní všechno zatřepalo.
Tentokrát jsem se dokázal ovládnout a raději se díval jinam. Ona jakoby cítila potřebu mě provokovat, otočila se ke mně zády, našpulila její obrovský zadek a s rovným předklonem, při kterém se její kozy prověsily a pořádně napnuly její elastický průhledný oděv, sebrala spadnutý korzet ze země.
V tu chvíli, jak jsem měl rozepnuté kalhoty, abych se mohl otřít, můj pták využil příležitost, vysmekl se z trenek a vystříkl pořádnou dávku semene přímo na její záda.
„Propromiňte,“ koktám a snažím se můj kůl zastrčit do kalhot, což se mi vůbec nedaří, protože teď zůstal naběhnutý a stát jako svíčka.
„Kolik toho tam ještě, pro boha, máte?“ přísně a přitom pobaveně se na mě podívala.
„Opravdu se omlouvám, ale budu muset asi zůstat takto, protože mi ten můj pták nějak nechce zpět do kalhot.
„No mně to vůbec nevadí, však už jsem ho viděla dnes trčet ven, a to i z podivnějších kalhot.“
Opět jsem se začervenal a přemýšlel jsem jestli mám na to něco říci.
„Jen dávejte příště pozor, kam to stříkáte,“ a jako by nechtíc zavadila rukou o mého naběhnutého ptáka. A ten jako by to čekal, ihned zareagoval a vytryskl stejně velkou dávku spermatu jako před tím na její stehno.
„Do Vás může člověk mluvit jako do dubu.“
„Ale…“, chtěl jsem na to nějak reagovat, ale její pobavený pohled mi říkal, že si dělá stále jen legraci.
„Dobrá tedy, nepůjdeme vybrat ten model pro Vaši ženu?“ podívala se na mě a zamrkala.
Otočila se a já ji následoval do vedlejší místnosti. Jak jsem šel za ní, se svým kůlem stále namířeným směrem k ní, ať jsem se snažil sebevíc dívat se někam jinam, pohled mi vždy sklouzl na její nové tělo. Přede mnou se vlnila ta její obrovská zadnice a ona si schválně po ní přejížděla rukama. Výsledek dlouho nenechal na sebe čekat. Než jsem došel do místnosti s figurami, stačil jsem se udělat hned, jak jsme došli k té první figuře, která mě vzrušila poprvé.
„Páni, asi Vám to začnu počítat,“ řekla, zatímco já jsem stíral své semeno ze země dalším kapesníkem.
„Asi by bylo jednoduší, kdybyste se zase převlékla do pracovního,“ požádal jsem ji. Ale ona se usmála a odvětila.
„Ale vždyť tohle je moje pracovní,“ a prohrábla si zvolna své dlouhé vlasy.
„ Myslel jsem na tu podobu, co jste měla, když jsem sem přišel.“
„I já musím myslet na tu podobu, ve které jste sem přišel,“ uchychtla se
„Ale já se opravdu nemohu soustředit na nic jiného, než na Vás,“ snažil jsem se ji přemluvit.
„I vy lichotníku, co kdyby se to dozvěděla Vaše žena?“
„Prosííím,“ zaúpěl jsem.
„Tak dobře, něco si přes sebe přehodím“, a s obrovským vlněním v bocích, které opět burcovalo mé přirození k akci odběhla do místnosti, ve které se převlíkala a vrátila se zpět v plášti, který zakrýval celé její tělo.
„Tak, můžeme začít?“ zeptala se.
„Ano jistě, ještě jen pár dotazů. Proč se nechcete změnit zpět do své původní podoby, není to problém?
„Jistěže není, jen přeměna zpět trvá o něco déle než ta první a já Vás nechci zdržovat.
„No nevím, jestli ty mé časté výbuchy při pohledu na Vás mě nezdržely víc. A jak je to vlastně s tou přeměnou tam a zpět?“
„Celkem jednoduše, žena si obleče patřičný celotělový oděv, napustí si vanu vody, a do ní si na potřebnou dobu podle potřeby velikosti lehne. Tu dobu si tady v zadu na štítku velikosti korzetu může přečíst, a je tu i uvedeno, kolik vody ve vaně je nejméně potřeba na průměrnou ženu. Tělo pak bude přes ten oděv vodu vstřebávat a rozmisťovat v těle podle daného modelu, větší prsa, větší zadek a podobně, dokud má přístup k vodě. Jakmile žena z vody vyleze, oblek ihned oschne a růst se zastaví, no a pak se stačí jen obléct do zbytku a je hotovo.“
„To zní jednoduše, a co zpět?“, zeptal jsem se.
„To je ještě jednodušší, jakmile si žena sundá ten oblek, ihned se jí začne chtít jít na záchod a zbavit se přebytečné vody z těla. Ale jak jsem říkala, to vypouštění je celkem zdlouhavé a občas nepříjemné, když se některé partie začnou vypouštět rychleji.“
„Ale to znamená, že má žena v takové podobě nebude nikdy nahá.“
„Ano a ne, bude nahá chvilku na záchodě.“ uchychtla se.
„No, ale to spolu nebudeme mít moct sex.“
„Copak jste dnes nezažil sexu dost? A to jsem byla oblečená a skoro se Vás nedotkla“
„To ano, ale co ona? Jak se do ní dostanu, jak ji mohu uspokojit?“
„No myslím, že to nebude potřeba, ale i tak je přes tu látku žena velice citlivá, takže ji můžete stimulovat rukou, no a pokud myslíte vaginální sex, i na to je myšleno.“
Při těchto slovech rozhrnula plášť, roztáhla své obrovská stehna tak, že úplně odhalila svůj klín a pak při současném mém orgasmu, roztáhla své stydké pysky a já viděl, že látka vniká i dovnitř.
„Promiňte, už zase, začal jsem se jí omlouvat a čistit všude moje semeno.“
„Pořád se mi neomlouvejte, ještě něco jsem Vám o těchto modelech neřekla. Muž, který tu ženu pozoruje, je s ní psychicky spojen a když ona zažije orgasmus, zažije ho i on.“
„Cože…, tak to už vůbec nechápu.“
„Ano, i já mám v ten stejný moment orgasmus, jen už ho dokážu dokonale skrýt, takže jste si myslel, že na mě reagujete tak přehnaně citlivě.“
„Ale pořád nechápu, z čeho máte vy orgasmus?“
„Samozřejmě z Vašeho vzrušení, oděv Vaše vzrušení pozná a mě přivodí do vrcholu, což se projeví i na Vás, jsou to jako spojené nádoby s jedním vzrušením.“
„Tak to je úžasné,“ vydechl jsem a nechal jsem teď semeno volně stříkat všude kolem, jak mě ta myšlenka plně vzrušila.
„Tak to je ten Váš další důvod, proč jste si ten oblek nechtěla sundat, že? Dobře, tedy, nechám volbu na Vás, který model by mě nejvíc vzrušoval a tím bychom měli s Jeanou nejvíce orgasmů.
„Podle toho, v čem jste přišel, bych Vám doporučila tento světle modrý odstín a tu největší velikost,“ usmála se na mě a spiklenecky na mě mrkla a rozhrnula si plášť, při čemž jsme oba svorně zaúpěli v jedné extázi.
